Nádory dělohy

Děloha se nachází v malé pánvi. Skládá se z děložního těla, děložního hrdla tyto dvě části spojuje krček- istmus. Nádory dělohy rozlišujeme jako nádory děložního hrdla a nádory děložního těla. Liší se výskytem, ohroženými skupinami žen, rizikovými faktory, léčbou i prognózou. Ačkoliv se vyskytují v jedné dutině, jde tedy o naprosto odlišné nádory.

Nádory děložního těla dělíme na maligní a benigní. Z benigních nádorů je nejčastější leiomyom-u většiny žen znám jako myom. Z maligních nádorů jsou nečastější karcinomy sliznice děložní s výskytem 98%, sarkomy zaujímají pouze 2% všech zhoubných nádorů dělohy.

Endometriální polyp vzniká místním zbytněním tkáně. Vzniká nejčastěji u žen mezi 40. A 50. rokem. Příznakem je abnormální krvácení.

Leiomyom je nejčastějším nádorem děložního těla. Vyskytuje se asi u 40% žen mezi 30 a 50 lety. Je to hormonálně závislý nádor. Po menopauze, nebo po hormonální léčbě myomy regredují. Riziko přechodu v zhoubný nádor je takřka mizivé. Klinicky se projevuje v závislosti na uložení a velikosti. Podle lokalizace v děložní stěně se myomy rozlišují na submukózní (podslizniční), intramurální (ve stěně), subserózní (pod blánou, která kryje povrch dělohy a dalších nitrobřišních orgánů). Nejčastěji o sobě myom dá vědět krvácením. I malý myom může vyvolat velmi nebezpečné krvácení. Myomy můžou působit problémy s otěhotněním a v těhotenství, kdy se jejich růst urychluje.

Subserózní myomy se můžou projevovat i útlakem některých orgánů. Například při tlaku na močový měchýř působí potíže s močením. Při tlaku na tlusté střevo nebo konečník bude mít žena problémy s vyprazdňováním. Diagnostikuje se většinou gynekologickým palpačním vyšetřením, sonograficky nebo hysteroskopicky. Terapie se rozlišuje podle toho, jestli si žena přeje otěhotnět. Pokud ano, přistupuje se konzervativně a odebírá se chirurgicky pouze myom. Myom se může také nechat odumřít metodami, kdy se embolizuje přívodná céva. Před chirurgickou léčbou se dá myom zmenšit aplikací hormonů. Při opakovaném silném krvácení, kdy žena si už dítě nepřeje, se volí hysterektomie (odnětí dělohy).

V současné době se v České republice výskyt karcinomů pohybuje okolo 34 případů na 100 000 žen. Úmrtnost je asi 7 na 100 000 žen. Díky tomuto celkem příznivému poměru  se tyto nádory zařazují k těm „hodnějším“. Avšak jako každé nádorové onemocnění a vůbec onemocnění, má řadu forem a u každé ženy je průběh individuální. Nádor se vyskytuje nejčastěji v šesté a sedmé dekádě života. Prognóza je relativně příznivá. Pět let v současné době u nepokročilých stádií karcinomu přežívá 85% žen.

Karcinom endometria – sliznice děložní vzniká ze žlázových buněk endometria-sliznice, nejčastěji v oblasti fundu (horní oblast těla) dělohy. Histopatologicky se rozlišuje několik forem. Nejčastější a nejmíň zákeřný je karcinom endometroidní. Karcinomy serózní papilární a karcinom z jasných buněk jsou agresivnější, hůře léčitelné a mají obecně horší prognózu.

Karcinom se většinou podaří diagnostikovat ve stádiu bez vzdálených metastáz, omezený pouze na dělohu. Nejdříve se šíří do hloubky stěny dělohy. Dále má tendenci prorůstat do děložního hrdla. Lymfou se šíří do spádových pánevních uzlin. Krevní šíření není časté, pokud se tak stane, objeví se metastázy v plicích, játrech a kostech.

Hlavními rizikovými faktory pro vznik karcinomu endometria jsou:
vyšší věk, obezita, vyšší příjem živočišných tuků, pozdní menopauza, nuliparita (žádný porod), ovariální poruchy, diabetes mellitus, hormonálně aktivní nádory ovária, imunosupresiv­ní stavy.

Část karcinomů endometria vzniká na podkladě prekancerózy.

Prekanceróza je stav, který předchází karcinomu a podle různých dalších rizikových faktorů má tendenci v něj postupem času přejít. Prekancerózy tohoto karcinomu rozlišujeme dvě. Pro první je typický hyperestrinizmus, ať relativní či absolutní nadbytek estrogenů. Jsou to například stavy spojené s anovulačními cykly, syndrom polycystických ovárií, obezita. Dochází tak k hypertrofii endometria, kde se postupem času můžou buňky měnit a stávat se atypickými. Karcinom vznikající na tomto podkladě se většinou projeví dříve, není tak invazivní, vyskytuje se u mladších žen a má lepší prognózu.

Druhou prekancerózou je naopak atrofické endometrium, typicky vznikající u starších postmenopauzálních žen. Takto vznikající karcinom bývá invazivnější, dříve metastazuje a jeho prognóza je horší.

Dalším rizikovým faktorem pro vznik karcinomu endometria je Lynchův syndrom, genetický syndrom spojený se vznikem nepolypozního karcinomu tlustého střeva, u kterého je celoživotní riziko vzniku karcinomu 40%.

Důvodem časné diagnózy tohoto zhoubného nádoru je jeho prakticky jediný projev, krvácení. Může mít různou intenzitu, od slabého špinění po silné krvácení. To většinu žen brzy upozorní na to, že něco není v pořádku. Méně často se objevuje vodnatý až krvavý výtok. Zřídka rostoucí nádor upozorní bolestí. Tento příznak je většinou pozdní a upozorňuje již na pokročilé onemocnění.

Ženu, která přijde s podezřením na nádor dělohy, gynekolog nejdříve vyšetří palpačně, kolposkopicky a odebere cytologii. Potom následuje ultrazvuk a po té buď hysteroskopie s cílenou biopsií nebo kyretáž z hrdla a těla dělohy. Pokud se diagnóza potvrdí následuje snímek plic, endoskopie močového měchýře, ultrazvuk zaměřený na nádor. Podle stádia onemocnění je možné dále provést další vyšetření s cílem zjistit prorůstání nádoru či vzdálené metastázy.

Základní léčbou tohoto typu nádoru je léčba chirurgická. U karcinomu je velmi důležitý tzv. grade nádoru – diferenciace (stupeň vyzrálosti) buněk. Podle toho se pak rozlišují Low a High risk (nízce a vysoce rizikové typy) nádory. Dále je důležité, jestli nádor proniká do svaloviny dělohy a jak moc hluboko.

U Low risk nádorů a nádorů  které neprostupují dál než do půlky svaloviny dělohy se u pacientek provádí prostá hysterektomie, odstranění dělohy s odstraněním lymfatických uzlin.

U pacientek, s High risk nádorem a nádory, které přesahují polovinu šířky stěny dělohy se kromě dělohy, lymfatických uzlin odstraňují i oboustranná adnexa (vaječníky a vejcovody).

U vysoce rizikových pacientek se volí kombinace chemoterapie a radioterapie nebo samotná radioterapie. Radioterapií se také léčí recidivy. Hormonální léčba se podává u pokročilých stádií karcinomu a recidiv. Podávají se progesterony.

Endometriální stromální sarkom tvoří asi 20% všech sarkomů děložního těla. Rozlišují se opět Low a High risk nádory. Léčí se hysterektomií s oboustrannou adnexektomií. Prognóza bývá obecně horší než u karcinomů. U high risk nádorů se u 5 – 30% pacientek neprojevuje onemocnění v průběhu pěti let po léčbě, u low risk je to 80% pacientek.

Leiomyosarkomy zaujímají asi 1% všech zhoubných nádorů těla. Vznik z benigních myomů nebyl potvrzen. Léčba je stejná jako u ostatních sarkomů. Prognóza je nepříznivá. Pět let přežívá 45% pacientek.

Prevence sarkomů endometria

Chránit se před karcinomem endometria znamená hlavně pravidelně navštěvovat gynekologa. Při nejasném krvácení mimo menstruační cyklus je nutná konzultace se svým ženským lékařem. Ženy s Lynchovým syndromem jsou sledovány častěji.

Je možné zmenšit riziko vzniku nádoru tím, že žena omezí přítomnost rizikových faktorů. Tedy bude žít zdravě, nepřejídat se. Do stravy zahrne vlákninu a omezí živočišné tuky. U karcinomu endometria lze také doporučit hormonální kombinovanou antikoncepci. Sice není úplně jasné, na jakém principu vlastně karcinomu předchází, ale je to tak.