Péče o ženy v klimakteriu a menopauze

Poměrně dlouhé období v životě ženy, kdy dochází k postupnému vyhasínání činnosti vaječníků a produkce pohlavních hormonů. K poklesu nedochází rovnoměrně a tento děj je provázen mnohdy i výraznými výkyvy, což se projevuje velice pestrými tělesnými i duševními příznaky. Trvá průměrně 12 let, ale individuální rozdíly jsou značné. Začátek přechodu nastává u každé ženy v jiném věku, obvykle však spadá mezi 42. a 45. rok. Mezi první známky patří poruchy menstruačního cyklu – nepravidelnosti jak v délce trvání, tak intenzitě krvácení.

Poslední menstruace. Lze ji bezpečně zjistit až po roce, v němž se již nedostavilo krvácení.

Období zhruba jednoho roku před a po menopauze.

Období od první příznaků klimakteria do menopauzy.

Období po 12 měsících po menopauze.

Pohlavní hormony jsou tvořeny především ve vaječnících. V první polovině menstruačního cyklu zrající folikul (hormonálně aktivní obal vajíčka) tvoří estrogeny. Po uvolnění vajíčka se z prasklého folikulu stává žluté tělísko produkující progesteron. V průběhu těhotenství je progesteron produkován i placentou. Estrogeny a progesteron řídí nejen pohlavní funkce, ale mají v organismu mnoho dalších úkolů.

Hrají rozhodující roli v pubertě při utváření charakteristických druhotných pohlavních znaků (růst prsou, zaoblení boků, typ ochlupení). K dalším funkcím patří podpora tvorby kostní tkáně, mají pozitivní vliv na hladiny krevních tuků. Dokonce ovlivňují imunitní systém a celkové duševní ladění. Díky nim je pokožka pružná a vláčná.

Je druhým hlavním pohlavním hormonem se specifickým i celkovým účinkem na ženský organismus. K jeho projevům patří například změna bazální teploty v druhé polovině menstruačního cyklu. S blížící se menopauzou tvorba obou hormonů ustává a dochází k nedostatku hormonů.

I ve zdravém ženském těle jsou mužské pohlavní hormony. Podílí se kupříkladu na vývoji svalstva a mají vliv na libido. Za určitých okolností se projevují jevy nepříliš žádoucími: zvýšeným maštěním pleti (až rozvojem akné), maštěním i vypadáváním vlasů. V důsledku ať už absolutního nebo relativního nadbytku androgenů se mění i tvar těla – žensky ladné křivky mizí a místo nich narůstá typicky mužské „pivní“ bříško. Nemusí se jednat jen o čistě kosmetické a estetické nepříznivé důsledky, ale i negativní dopad na zdravotní stav a psychiku.

Naštěstí již umíme tyto tzv. hyperandrogenní stavy léčebně ovlivnit.

V plodném věku se ve vaječnících tvoří většina pohlavních hormonů – především estrogeny a gestageny. Gestageny mají vliv především na děložní sliznici, ale estrogeny nepůsobí jen na reprodukční orgány. Jejich účinky jsou celkové. Podílejí se na metabolismu, a tím ovlivňují důležité děje v těle. Když jejich produkce v období klimakteria kolísá, může to v organismu ženy způsobit podobné zmatky jako v pubertě. Lékaři soubor charakteristických příznaků označují jako klimakterický syndrom. Nejde však o chorobu, ale o nepříjemné stavy související s naprosto přirozeným dějem. K nejčastějším projevům patří: návaly, noční pocení, bušení srdce, nespavost, zhoršení paměti, úzkost, ztráta libida, změny nálad, ztráta sebevědomí, plačtivost, popudlivost, zhoršení schopnosti se rozhodovat a soustředit.

Chybění estrogenů se projeví i na kůži, která se ztenčuje a rychleji se na ní tvoří vrásky. Může se vyskytnout i zvýšený růst chloupků v obličeji (ženský knírek) z tzv. relativního nadbytku androgenů, tedy mužských pohlavních hormonů, které se normálně tvoří v malém množství i ve zdravém ženském těle. Sliznice i oční spojivky trpí vysycháním, což se projeví sníženou tvorbou slz, svěděním a pálením. Sexuální styk může provázet bolest, protože dochází ke ztenčování poševní sliznice a jejímu nedostatečnému zvlhčení. Ochablost močového měchýře a svalů pánevního dna mohou vést k samovolnému úniku moči, tzv. inkontinenci.

Nedostatek estrogenů v klimakteriu a po něm může za určitých podmínek ale vést i k rozvoji některých chorob. Příkladem může být třeba osteoporóza – tzv. řídnutí kostí, které může být příčinou nebezpečných a bolestivých zlomenin (obratlů, krčku kosti stehenní). Estrogeny chrání i srdce a cévy. Když jejich účinky pominou, jsou ženy ohroženy infarktem a mrtvicí stejně jako muži. Stoupá riziko rozvoje rakoviny tlustého střeva a konečníku. Pokles hladiny estrogenů je dáván i do přímé souvislosti s některými typy poruch paměti. Ze vzniku těchto onemocnění nemůžeme obviňovat jen nedostatek hormonů. Uplatňují se tu pochopitelně i faktory dědičné a další vlivy, kterými jsou například způsob života, nesprávný jídelníček a škodlivé návyky.