Vyšetření neplodnosti

Hranice 2 roky neúspěšného snažení o dítě se ale v současné době zkracuje na jeden rok. Tento fakt souvisí především s tím, že ženy odkládají mateřství do pozdějšího věku. Zatímco ještě v osmdesátých letech minulého století velká většina žen porodila své první dítě hluboko před třicítkou, dnes přibývá žen, které plánují těhotenství až po dosažení profesionální kariéry nebo určitého sociálního statutu. Se stoupajícím věkem žen ale jejich plodnost klesá. To souvisí především s tím, že ubývá množství vajíček ve vaječnících a vajíčka stárnou – zhoršuje se jejich genetická výbava. Každé ženě se totiž všechna vajíčka vytvoří již v době, kdy se jako plod vyvíjí v matčině těle, žádná už později nepřibudou. Optimální biologický věk po početí prvního dítěte je tedy někdy mezi 20. – 25. rokem života. Od 30 roků plodnost významně klesá, a po 35. roce už dokonce velmi rychle. A to nejenom pravděpodobnost, že žena otěhotní sama, zhoršuje se velmi významně i účinnost téměř všech léčebných metod neplodnosti. Takže u žen nad 30 let nedoporučujeme vyčkávat s vyšetřením a eventuelní léčbou déle, než jeden rok.

Vyšetření je také vhodné uspíšit u párů, kde lze některou z poruch plodnosti předpokládat. Jedná se především o ženy, které mají velmi nepravidelný menstruační cyklus, takže třeba bez léčby nemenstruují vůbec, ženy po prodělaných operacích v malé pánvi, závažných zánětlivých onemocněních vnitřních rodidel apod. U mužů jsou rizikové především stavy po operacích nesestouplých varlat či varikokély – rozšířených cévních pletení v oblasti šourku.

Muži a ženy se o příčiny neplodnosti dělí zhruba napůl. Jednoznačná příčina na straně ženy je nalezena asi ve třetině případů. Nejčastěji se jedná o hormonální poruchu, spojenou s anovulací – na vaječníku nedozrává vajíčko, nebo jen nepravidelně. Méně často je diagnostikována neprůchodnost vejcovodů. Nedostatečné parametry spermiogramu jsou u mužů přítomny v další třetině případů. Poslední třetinu tvoří dvojice, kdy je mírně snížená plodnost u obou (např. hraniční spermiogram muže a jednostranná neprůchodnost vejcovodu u ženy), nebo se příčina neschopnosti počít nezjistí vůbec.

Jedná se o neplodnost ženy, u které neprobíhá během menstruačního cyklu ovulace, to znamena uvolnění vajíčka z vaječníků. Tento jev mohou způsobovat nesprávné hladiny ženských hormonů, ale i hormonů štítné žlázy, prolaktinu a nebo inzulinu. Neovulují ženy, které mají nadváhu, stejně jako ženy s nízkou tělesnou hmotností. Problémy mívají i ženy s hraniční hmotností a velkým energetickým výdejem. Mohou to být třeba sportovkyně nebo baletky. Extrémně štíhlé ženy přestávají dokonce i menstruovat, a to tehdy, když jejich tělesná hmotnost klesá ke 45 kg. Jednou z příčin, že žena již nemá ovulaci, může být fakt, že se již vyčerpala zásoba vajíček. To je normální u starších žen, okolo 40 nebo spíše nad 45 let.

Děloha je s oběma vaječníky spojena jemnými trubicovitými orgány, vejcovody. K setkání spermie a vajíčka, oplození a ke správnému usídlení zárodku v dutině děložní je nezbytná nejen mechanická průchodnost vejcovodů, ale  správná funkce. Svalovina vejcovodů a jejich výstelka umožní jak transport spermie k vajíčku, tak posun zárodku do dutiny děložní. Dojde-li k narušení složité činnosti vejcovodů, ať již z důvodů mechanických, např. srůsty, nebo funkčních, kdy vzniká porucha jemných pohybů svaloviny vejcovodu, nenastane oplození vůbec anebo proběhne uhnízdění zárodku na nesprávném místě. Hrozí pak život ohrožující mimoděložní těhotenství. Průchodnost vejcovodů lze nejpřesněji prokázat pomocí laparoskopie. Laparoskopie je operační výkon v celkové anestezii, využívají se 0,5 až 1 cm široké řezy ke vstu­pu laparoskopických nástrojů do dutiny břišní. Většinou se provádí za 1 až 2denní hospitalizace.

je onemocnění  postihující výlučně ženskou populaci. Název nemoci  vychází z latinského slova – endometrium – děložní sliznice. V případě endometriózy se částečky sliznice děložní nachází mimo svoji typickou lokalitu – dutinu děložní. Nejčastější výskyt je na orgánech a pobřišnici  pánve, mohou se však, i když velmi zřídka,  kromě srdečního svalu a sleziny objevit  prakticky kdekoliv v těle.

Typickými projevy endometriózy jsou: bolestivá menstruace, bolest při pohlavním styku, dlouhodobá bolest v podbřišku. Řídkými projevy  mohou být i přítomnost krve v moči, ve stolici, či bolestivost při defekaci-vyprazdňování.¨

Odhaduje se , že různé formy endometriózy se vyskytují u cca 15-20% ženské populace v produktivním věku. A u 30-50% žen trpících neplodností, či některým z výše uvedených příznaků.

Neplodnost je způsobena několika faktory: jizevnaté procesy v okolí vejcovodu  mohou tento natolik znehybnit, resp. uzavřít, že již není schopen transportovat vajíčko, rozsáhlé srůsty v okolí vejcovodu mohou bránit v uvolnění vajíčka, působky zánětlivé reakce organismu při výskytu endometriózy  negativně ovlivňují pohyblivost vejcovodu a spermií a snižují schopnost děložní sliznice přijmout oplozené vajíčko.  Vztah  mezi neplodností a endometriózou je nepopiratelný: cca 50% neplodných žen trpí endometriózou a cca 50% žen s endometriózou je neplodných.

Základem je podrobné gynekologické vyšetření  především se zaměřením na vyšetření chlamydiové infekce a ostatních sexuálně přenosných chorob (STD).

Velmi důležité je vyšetření hormonálního profilu a funkce štítné žlázy pacientky.

Ultrazvukové vyšetření se používá pro vyšetření vaječníků. Ultrazvuk transvaginální (přes poševní stěnu) a sledujeme tvorbu, počet a zrání vajíček ve vaječnících v průběhu cyklu.

Invazivní vyšetření průchodností vejcovodů- hysterosalpingorgafie, laparoskopie s chromopertubaci, tuboskopie.

Genetické vyšetření- některé geneticky podmíněné syndromy mají za následek neplodnost.